Homofobie: muži a jejich strach z homosexuality
- 01.04.2014
- Novinky, Sex
- 2 komentářů
Dva gayové
V neděli odpoledne si to štráduju po parku a najednou začne fungovat můj šestý smysl – po pravé straně cítím něco, co cítit nechci, a vidím něco, co vidět nechci – párek teploušů si dává francouzáka. Kéž bych to neviděl. Nemám to rád, znechucuje mě to, dělá se mi špatně. Představa, že si to přede mnou dva chlápci rvou do kaďáku mě děsí víc, než kdybych měl voklátit mužatku Danu Drábovou.
Jasně, jsem homofob. I když možná ne tak úplně. Homofob by na ně totiž možná začal řvát a urážet je, já jsem jenom co nejrychleji otočil hlavu a snažil se vypadnout z homo prostředí.
Co je homofobie?
Dost si toho můžete o homofobii přečíst na wikipedii, ale ve stručnosti: Homofobie je termín, kterým se označuje diskriminace, odpor nebo iracionální strach z homosexuality nebo homosexuálně zaměřených osob.
Jak se homofobie projevuje?
Nebyl jsem u lékaře, ani jsem si nenechal změřit stupeň mojí homofobie, ale poslední dobou cítím zlepšení. Dříve jsem nemohl o problematice gayů ani hovořit, už jen ta představa mě děsila. Filmy, kde spolu leželi dva kluci v posteli, líbali se a souložili, jsem ani nezapínal. Zkrocenou horu jsem dokoukal teprve nedávno. Teplouše jsem si k tělu nikdy nepustil, nekamarádil se s nima, a zároveň jsem je nemohl potkat v každodenním životě. Už je to však lepší, ale vidět dva nahatý kluky při souloži bych stále nedal.
Některé vědecké prameny udávají, že tzv. vnitřní homofobie je strach z možnosti, že je daná osoba homosexuálně orientovaná, což musím potvrdit, toho jsem se také bál. Abych se jednoho dne neprobudil a místo kundiček mě začali brát pinďouři. Postupem času jsem zjistil, že je tato obava zbytečná. Gayem se člověk nestane, gayem se člověk narodí. Do 15 let to může být potlačeno, ale po dvacítce si už každý uvědomí, jaké pohlaví ho bere. Ti, kteří to nepřijmou, si zkurví celý svůj život, a vlastně zničí život i svojí přítelkyni, nebo manželce a dětem. Já jsem za svůj život nikdy neměl okamžik, kdy bych rád někomu pocumlal pindíka, a tak jsem prostě jenom homofob.
Jak s homofobií žít?
Obecně si nemyslím, že jde o nemoc nebo poruchu. Mnoho z nás má v sobě gen předminulých společností, kde se homosexualita potlačovala dlouhá staletí. Podstatné je tomuto pocitu nepodléhat a snažit se ho ignorovat, aby to neubližovalo těm, kteří za nic nemohou, tedy homosexuálům. Pokud jste rasisti, taky to neznamená, že půjdete vymlátit Chanov, ale spíš se mu budete jen vyhýbat.
Agresivní homofob
Gayové mi za tento článek rukou asi nepotřesou, ale z mého povídání je jasně vidět, že jsem se vždy choval společensky a snažil se na sobě nedávat tyto pocity znát. Tzn. vždycky jsem ze situace vycouval se ctí, aniž by si toho kdokoliv všiml. Takový agresivní homofob je asi jako silnější forma rasismu – pokud spatří párek teploušů, tak si to vychutná, začne na ně řvát, možná je s partou podobně smýšlejících chlapů zmlátí.
Toto stádium dle mého stále není nemoc, ale vymrdaný mozek. Je to asi jako když se banda pomalovaných fanoušků pomlátí ještě před zápasem, kvůli ničemu, bez výsledku, a mimo jiné ještě svůj tým poškodí, protože kdo asi bude platit pokutu v řádu stovek tisíc nebo milionů? Agresivní homofob má stejné pocity jako já, ale chce je násobit, chce je dávat najevo a potřebuje se vybít.
Homosexualita je přirozená
Lidstvo už je dál, tak by si snad měli lidé uvědomit, že je homosexualita přirozená. Možná si říkáte, že jsem jedním z těch, kteří si to neuvědomili, ale já za svoje homofobní pocity nemůžu stejně tak, jako gay za svoji orientaci. To, že se mi při pohledu na líbání dvou kluků dělá špatně, mám prostě dané, a nemůžu s tím nic moc dělat. Co dělat mohu je to, že pocity nedávám najevo, abych tak druhou stranu nikterak nepoškodil, a to aplikuji úspěšně již několik let. Za chvíli třeba dozraju a nebude mi vadit ani gay porno, ale požitek z něj nebudu mít doufám nikdy.
JE MI Z TOHO HROZNE SMUTNE KDYZ CTU TY CLANKY O HOMOFOBIJI.KDYZ SI UZ LIDI NEMAJ O CEM POVIDAT TAK BEROU DO PUSI JENOM NAS.VUBEC NE KULY TOMU ZE JSEM TAKY GAY.NEZASTAVAM SI NAS.PROTOZE I MEZI NAMA JSOU HODNE SPATNI LIDE TO VIM.JA MYSLIM ZE VSICHNI DOSPELY SI UVEDOMUJOU DO JAKE MIRI TOLEROVAT JDE A DO JAKE UZ NE.AZ NA PAR VIJIMEK NIKOMU NIC HROZNYHO NEDELAME PROSTE CHCEME JENOM ZIT JAKO OSTATNI LIDE.A VERTE MI MOC RAD BYCH SI TO S HETEROSEXUALEM VYMENIL ALESPON NA 5 LET.AT SI TO KAZDY SKUSI ALESPON NA 24 HODIN,JAK RYCHLE BY ZMENILY NAZOR.JENOM TO JSEM CHTEL RICT ZE MY JAKO LIDSTVO BOHUZEL I TUPE TADY NA TYHLE PLANETE NEBUDEME ANI 10 % CASU S TOHO JAK DLOUHO TADY ZILY DINOSAURI TAK PROC SI KAZIT ZIVOT NO NE.
Richarde, já bych to neviděla tak černě. Ne všichni lidé pod sluncem jsou homofobové. Já například nemám ráda katolickou církev zejména kvůli jejím postojům k homosexuálům.
Na druhou stranu zcela chápu tvou situaci. Mám také jednoho homosexuála v rodině. Jeho rodiče bohužel mají představu, že celý zbytek rodiny homofobové jsou, takže to pečlivě tají. Ovšem mé všímavé mamince to neušlo a objevila to už před mnoha lety. Letos o Vánocích nastala hloupá situace, kdy se můj „vzdálený bratranec“ vracel domů se svým přítelem, přičemž přítel nám vůbec nebyl představen a bylo nám řečeno, že jde o kamaráda. Přítel musel „okamžitě a nenápadně“ zapadnout do bratrancova pokoje. Bylo mi líto bratrance i jeho přítele, protože bych ho ráda poznala a takové chování k nim oběma považuji za nedůstojné. Až se s rodinou uvidíme v létě, mamka jim hodlá říct, že to opravdu tajit nemusí, že to už dávno víme, a že nám to skutečně nevadí, naopak bychom byli rádi, kdyby nás s přítelem seznámili. A také slíbíme, že se o tom nebudeme šířit dále po rodině, i když pochybuji, že by to někomu skutečně vadilo. A vím, že takových rodičů, co se za fakt, že je jejich dítě homosexuál, stydí, je mnoho. Já jsem vděčná za mé skvělé rodiče, kterým vůbec nezáleží na tom, jakou mám sexuální orientaci či jakou ji má moje sestra, měli by nás rádi úplně stejně, i kdybychom byly lesby, a jsem přesvědčená, že by se za to ani omylem nestyděli. Berou nás vždy takové, jaké jsme, a být homosexuálem není ničí vina ani chyba. Je to prostě přirozené.
Doufám, že tě můj příspěvěk alespoň trošku přesvědčí, že ne každý na téhle planetě homosexuály odsuzuje.